Češi a platební styk 2019

Osm z deseti Čechů platí kartou, hotovosti se ale nevzdáváme. Názory na zrušení fyzických peněz rozdělují společnost

 

Způsob, jakým Češi platí za služby a produkty, sleduje podle nejnovějšího výzkumu České bankovní asociace (ČBA) světové digitální trendy. Naprostá většina z nás si už neumí představit život bez platební karty, kterou masově využíváme jak pro platby online, tak v kamenných obchodech. Oproti loňsku také raketově vzrostly „chytré“ způsoby placení, a to především platba mobilním telefonem. V oblasti bezhotovostního platebního styku banky přicházejí i s dalšími inovacemi, jako jsou například tzv. okamžité platby, které se postupně s počtem bank, které je nabízejí, dostávají do povědomí české veřejnosti. Přesto hotovost neupadá – v oběhu je stále více peněz a narůstá i počet a objem výběrů z bankomatů. Není tedy nic překvapivého na tom, že společnost je v názoru na případné zrušení hotovosti rozdělena.

 Dávno už neplatí, že k nákupu potřebujeme hotovost. Z výsledků výzkumu dokonce vyplývá, že pouze 15 % Čechů platí při nákupu pouze v hotovosti nebo převodem z účtu. 8 z 10 lidí platí debetní kartou, na 22 % respondentů uvedlo, že k placení využívá kartu kreditní. Stále větší oblíbenost plateb kartou dokládají i čísla Sdružení pro platební karty (SBK), podle nichž vzrostl počet karetních transakcí v posledních 10 letech (*údaje 2008-2018) téměř 6,5krát, v objemu pak 3,7krát.

Díky technologickému pokroku se navíc rozmáhají i „chytré“ způsoby placení – například platby mobilním telefonem. K terminálu ho namísto karty přikládá už každý pátý z nás. „Mobilem, případně chytrými hodinkami, čipem a podobně lze platit kdekoli, kde mají bezkontaktní terminál. Ten je v ČR na rozdíl od jiných zemí již obvyklou záležitostí. Abyste mohli platit třeba právě tím mobilem, je potřeba si vaši bankovní kartu nahrát do speciální aplikace, kterou podporuje vaše banka a samozřejmě váš telefon. Nejčastěji to bývá Google Pay či Apple Pay, které podporuje už většina českých bank. Některé banky dokonce vyvinuly svou vlastní aplikaci,“ vysvětluje Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a kyberbezpečnost.  

Názory na zrušení hotovosti rozdělují společnost, k bankomatu se vydáváme jen jednou měsíčně

Podle dat ČNB je v oběhu čím dál více hotovosti, v roce 2018 to bylo téměř 630 miliard Kč. Do oběhu se fyzické peníze dostávají především výběrem z bankomatů. V roce 2018 činil počet výběrů z bankomatů téměř 183 mil, od roku 2008 se jedná o osmnáctiprocentní nárůst. V objemu se jedná o téměř třetinový nárůst na 775 mld. Kč (data SBK).

Dvě třetiny naší populace vybírají peníze z bankomatu alespoň jednou měsíčně, přičemž jde o nejčastější frekvenci výběru. K bankomatům chodí překvapivě častěji mladí lidé, kteří více spoléhají na peníze na účtu a na platební kartu než na hotovost uloženou doma pod polštářem. Poměrně nevyužívané pak bývají vklady hotovosti do bankomatů.

Názory na používání hotovosti rozdělují společnost. Třetina z nás by její zrušení přivítala, protože by to přineslo větší svobodu v nakupování. Další třetina je však zcela proti a ve zrušení hotovosti vidí omezení osobní svobody. Třetina lidí je pak v této otázce nerozhodná, vnímá jak klady, tak zápory případné neexistence hotovosti.

 

Platba na dobírku je stále v oblibě, mladí se kloní k platbě kartou

V případě online plateb hovoří dostupná data jasně. Podle statistik SBK narostl mezi lety 2017 a 2018 počet online transakcí kartou o 56 %, objem pak o 44 %. Platby kartou přes platební bránu při nákupu na internetu využívá podle průzkumu ČBA o něco více než polovina Čechů (54 %), nakloněna jim je především mladší generace. Nejčastěji se přitom jedná o klasickou debetní kartu (84 %). Jen 14 % z nás platí kartou kreditní. „Při platbě debetní kartou operujeme s prostředky, které my sami na účtu reálně máme. U kreditní karty je to tak, že jejím použitím si od banky v podstatě peníze půjčujeme, jsou to její prostředky. V případě, že s kartou zaplatíme předem daný minimální obnos a každý měsíc utracené prostředky dorovnáme, bývá taková půjčka zcela bez úroků,“ vysvětluje Tomáš Hládek.

Formou zadání příkazu v internetovém bankovnictví platí za koupené zboží nebo služby polovina Čechů. Více než polovina z dotázaných však uvedla, že objednává i na dobírku a platí tedy následně až při převzetí zboží v hotovosti nebo kartou.

Placení na dobírku využívají respondenti zejména tehdy, pokud u internetového prodejce nakupují poprvé, nevěří mu nebo recenze na něj nejsou zcela pozitivní či přesvědčivé. Taková recenze na internetu sice ihned nemusí znamenat, že jde o špatného prodejce, nicméně obezřetnost je v takovém případě rozhodně na místě. „Podvodu můžeme v tomto případě zabránit právě platbou na dobírku. Další obavou při platbě online pak bývá zneužití osobních údajů – v takovém případě bych doporučil, pokud chcete platit kartou, zvolit vždy možnost platby přes zabezpečenou bránu, která využívá metodu 3D Secure, kterou dnes podporuje naprostá většina obchodníků v ČR i v Evropě,“ upozorňuje Tomáš Hládek. Strach z podvodu nebo ze zneužití osobních údajů však je až druhou (30 %), respektive třetí (28 %) největší obavou Čechů při nakupování na internetu. Tou první je strach ze špatného výběru produktů nebo služeb na internetu (35 %), tedy například špatně zvolené velikosti oblečení nebo nevhodné vůně parfémů. 

 

Okamžité platby znají a oceňují téměř dvě třetiny Čechů

Pryč jsou časy, kdy jsme na převedené peníze čekali několik dnů. Díky technologickému pokroku na straně bank i České národní banky (zúčtovací centrum ČNB v loňském roce zpracovalo denně v průměru 2,69 mil. položek) už peníze dostaneme na svůj účet nejpozději do druhého pracovního dne, ale často i ten samý den.  

Řada bankovních institucí navíc dobrovolně přichází se službou tzv. okamžitých plateb, které umožní převod prostředků z účtu na účet do několika vteřin. V tuzemsku je služba už poměrně známá, protože ji nabízí řada retailových bank. O její existenci ví 65 % naší populace a pro drtivou většinu z ní je služba přínosná, i když průzkum ukázal, že zdaleka ne všichni znají všechna pozitiva, které okamžité platby přináší. „Někteří lidé třeba neví o tom, že služba funguje neomezeně, tedy v režimu 24/7 nebo že převod trvá skutečně jen pár vteřin. Třetina lidí si také myslí, že lze okamžitě převádět i cizí měny v rámci EU – to však neplatí, protože pro převody cizích měn jsou využívány jiné systémy. Okamžitý převod funguje na tuzemských účtech jen v českých korunách,“ komentuje výsledky průzkumu Jana Hamanová, ředitelka výzkumu z agentury SC&C.

Podle Tomáše Hládka jde o významný krok bank vpřed, jak zlepšit služby svým klientům. „Bylo a stále je samozřejmě finančně náročné na to přizpůsobit všechny systémy, očekáváme ale, že se tato služba postupně objeví v nabídce všech bank,“ dodává Tomáš Hládek a závěrem reaguje na konstatování klientů bank, že tuto službu budou využívat pouze v případě, že bude zdarma: „zde záleží na bance a službách, které máte nastaveny u vašeho účtu. Určitě se vyplatí se u vaší banky informovat.“